Volno na pohřeb: Co vám garantuje zákoník práce?

Nárok na placené volno

Zákoník práce myslí i na těžké životní situace, jako je úmrtí blízké osoby. V takovém případě máte jako zaměstnanec právo na placené volno na pohřeb. Délka tohoto volna je stanovena zákonem a liší se podle toho, o koho blízkého se jedná. Pokud zemřel váš manžel, partner, dítě nebo rodič, máte nárok na 2 dny volna. V případě úmrtí sourozence, prarodiče, vnuka, zeťě, snachy, tchána, tchyně, švagra nebo švagrové máte nárok na 1 den volna. Důležité je zmínit, že tyto dny se počítají jako pracovní dny, takže pokud pohřeb vychází na víkend, nemáte nárok na další volno v týdnu. Pro uplatnění nároku na placené volno na pohřeb stačí informovat zaměstnavatele o důvodu vaší nepřítomnosti a předložit mu doklad o úmrtí blízké osoby, například kopii úmrtního listu.

Komu pohřeb náleží?

Zákoník práce jasně definuje, komu náleží pracovní volno v souvislosti s úmrtím blízké osoby a účastí na pohřbu. Volno je určeno pro zaměstnance, kteří se pohřbu účastní jako blízké osoby. Zákoník práce však nestanovuje přesnou definici "blízké osoby", a proto je nutné se v tomto ohledu řídit i dalšími právními předpisy, například občanským zákoníkem.

Nárok na volno na pohřeb dle Zákoníku práce

Příbuzný	Délka volna (dny)
Manžel, manželka	2 dny
Druh, družka	0 dní*
Dítě	2 dny
Rodič	2 dny
Sourozenec	1 den
* Zaměstnavatel může poskytnout volno dle své úvahy.

Obecně lze za blízké osoby považovat příbuzné v přímé linii (rodiče, děti, prarodiče, vnoučata), sourozence, manžela/manželku, registrovaného partnera/partnerku a osoby, které s námi žily ve společné domácnosti. Důležité je si uvědomit, že nárok na placené volno se vztahuje pouze na účast na pohřbu, nikoliv na vyřizování záležitostí s úmrtím spojených. Zaměstnanec má právo na 1 až 2 dny placeného volna, v případě úmrtí manžela/manželky a dítěte pak až na 3 dny. Konkrétní délka volna se odvíjí od vztahu k zemřelému a od toho, zda se pohřeb koná v místě bydliště, či mimo něj.

Délka volna na pohřeb

Zákoník práce jasně stanovuje, že zaměstnanci mají právo na placené volno v případě úmrtí blízké osoby a na den pohřbu. Délka tohoto volna se liší v závislosti na tom, o koho se jedná. V případě úmrtí manžela, partnera registrovaného partnerství, dítěte nebo rodiče náleží zaměstnanci volno v délce 2 dnů. Pokud se jedná o úmrtí sourozence, prarodiče, vnuka, zeťě, snachy, tchána, tchyně, švagra nebo švagrové, má zaměstnanec nárok na 1 den volna. Je důležité si uvědomit, že tyto dny volna se počítají odděleně a nenahrazují se. To znamená, že pokud zaměstnanec využije 2 dny volna z důvodu úmrtí rodiče a následně 1 den z důvodu úmrtí prarodiče, bude mu celkem poskytnuto 3 dny placeného volna. Zaměstnavatel je povinen toto volno poskytnout a nemůže jej odmítnout.

Vyřizování a dokládání

Zaměstnanec má právo na pracovní volno v den pohřbu blízké osoby. Zákoník práce definuje blízké osoby jako příbuzné a osoby blízké. Mezi blízké osoby patří manžel, partner registrovaného partnerství, rodič, dítě, sourozenec, zeť, snacha, tchán, tchyně, zeť, snacha, prarodič vnuka, vnučka, prarodič manžela, manželky, partnera, partnerky. Za osobu blízkou se považuje osoba, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v jedné domácnosti a zaměstnanec pro ni zajišťoval osobní péči, nebo osoba, o kterou zaměstnanec pečoval z jiného důvodu, který mu bránil v práci. Nárok na pracovní volno má zaměstnanec i v případě úmrtí manžela, manželky, partnera, partnerky dítěte, pokud tyto osoby žily v době úmrtí v jedné domácnosti s dítětem zaměstnance. Zaměstnanec je povinen pro účely poskytnutí pracovního volna prokázat skutečnosti rozhodné pro jeho poskytnutí. Důkazním prostředkem může být úmrtní list, oznámení o úmrtí nebo jiný věrohodný doklad. Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat proplacení mzdy za dobu pracovního volna poskytnutého z důvodu úmrtí blízké osoby.

Neplacené volno

V případě úmrtí blízké osoby máte dle zákoníku práce nárok na placené volno z důvodu pohřbu. Zákoník práce však neupravuje možnost neplaceného volna v této situaci. Pokud potřebujete delší volno, než je zákonem stanovené placené volno, je nutné se domluvit s vaším zaměstnavatelem. Zaměstnavatel v tomto případě není povinen vám vyhovět, ale obvykle se snaží vyjít vstříc. Vždy je vhodné podat žádost o neplacené volno písemně a uvést v ní důvod vaší žádosti. Zaměstnavatel by vám měl písemně potvrdit, zda vám volno schvaluje. Pamatujte, že neplacené volno není nárokové a jeho poskytnutí závisí pouze na rozhodnutí vašeho zaměstnavatele.

Dobrovolné dny volna

Zákoník práce pamatuje i na situace, kdy potřebujeme volno z důvodu úmrtí blízké osoby a účasti na pohřbu. V takových případech máte dle zákoníku práce nárok na placené volno, tzv. „volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance“. Délka tohoto volna se liší v závislosti na blízkosti vztahu k zesnulému. V případě úmrtí manžela, partnera registrovaného partnerství, dítěte nebo rodiče máte nárok na 2 dny volna. Pokud se jedná o úmrtí sourozence, prarodiče, vnuka, zeťě, snachy, tchána, tchyně, švagra, švagrové, zetě nebo snachy partnera registrovaného partnerství, máte nárok na 1 den volna. Důležité je zmínit, že tyto dny se počítají jako pracovní dny, nikoliv kalendářní. To znamená, že pokud pohřeb připadá na víkend, máte nárok na čerpání volna v následujících pracovních dnech. Zaměstnavatel vám nemůže toto volno odmítnout a je povinen vám poskytnout náhradu mzdy ve výši vašeho průměrného výdělku.

Podpora od zaměstnavatele

Zaměstnavatel by měl být v této těžké životní situaci zaměstnanci oporou. Zákoník práce v § 202 hovoří jasně: Zaměstnanci náleží pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na pohřbu blízké osoby. Co se ale skrývá pod pojmem "blízká osoba"? Zákoník práce to dále specifikuje jako manžela, partnera registrovaného partnerství, druha, dítě, rodiče, sourozence, prarodiče, vnuka, zetě, snachu, švagr a švagrovou. V případě úmrtí jiné osoby, se kterou žil zaměstnanec ve společné domácnosti, mu náleží pracovní volno na pohřeb pouze v den pohřbu. Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku pouze za první den volna. Někteří zaměstnavatelé ale poskytují placené volno i na další dny, aby zaměstnanec měl dostatek času se se ztrátou blízké osoby vyrovnat. Kromě placeného volna může zaměstnavatel poskytnout i další formy podpory, například pomoc s vyřizováním pohřbu, finanční příspěvek na pohřeb nebo psychologickou pomoc.

Přehled v bodech

Zaměstnanec má v případě úmrtí blízké osoby nárok na placené volno z důvodu pohřbu. Zákoník práce definuje okruh blízkých osob, na které se toto volno vztahuje. Mezi ně patří manžel, partner registrovaného partnerství, dítě, rodič, sourozenec, prarodič, vnuk, zeť, snacha, tchán, tchyně a osoba, která žila se zaměstnancem ve společné domácnosti. Délka volna se liší v závislosti na stupni příbuzenského vztahu. V případě úmrtí manžela, druha, dítěte nebo rodiče náleží zaměstnanci 2 dny volna. Na pohřeb ostatních uvedených osob náleží 1 den volna. Zaměstnanec musí o volno požádat svého zaměstnavatele a doložit mu úmrtí blízké osoby. Obvykle postačí předložit úmrtní list. Volno je hrazené v plné výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci toto volno odmítnout ani ho nutit čerpat dovolenou.

Zákoník práce pamatuje i na těžké životní situace, jako je úmrtí blízké osoby, a poskytuje zaměstnancům volno na účast na pohřbu, aby se s pozůstalými mohli důstojně rozloučit.

Zdeněk Pospíšil

Často kladené otázky

Mnoho lidí si klade otázku, na kolik dní volna mají nárok v případě úmrtí blízké osoby a jak je to ošetřeno v zákoníku práce. Zákoník práce v této záležitosti hovoří jasně. Zaměstnanec má právo na placené volno v případě úmrtí manžela, druha, partnera registrovaného podle zvláštního zákona, dítěte nebo rodiče. Volno je poskytováno na 2 dny, u pohřbu manžela pak na 3 dny. Zaměstnanec má také nárok na 1 den volna na účast na pohřbu prarodiče, sourozence, dítěte manžela, manžela dítěte, zeťě, snachy, tchána, tchyně, zetě nebo snachy manžela, prarodiče manžela, vnuka nebo vnučky. Důležité je zmínit, že nárok na toto volno nevzniká automaticky. Zaměstnanec je povinen o volno požádat a prokázat skutečnost, která jeho nárok na volno zakládá. Obvykle postačí předložit parte nebo jiný doklad o úmrtí. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci v čerpání volna zabránit ani ho za něj potrestat.