Daň z příjmu 2025: Kdy je poslední šance na podání a zaplacení?

Základní termín pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů za předchozí kalendářní rok je nutné podat nejpozději do 3. dubna 2025. Tento termín platí pro všechny fyzické osoby, které jsou povinny podat daňové přiznání. Je důležité si uvědomit, že stejné datum představuje také poslední možnost pro zaplacení daně bez jakýchkoliv sankcí či penále. Pokud využijete služeb daňového poradce nebo máte zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se vám lhůta až do 1. července 2025.

Při nedodržení základního termínu pro podání daňového přiznání a úhradu daně vám hrozí sankce. Finanční úřad může vyměřit pokutu za pozdní podání, která činí 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však do výše 5 % stanovené daně. Současně s pokutou za pozdní podání vzniká také povinnost uhradit úrok z prodlení, který se počítá od pátého pracovního dne následujícího po původním termínu splatnosti.

Pro správné dodržení termínu je rozhodující datum podání daňového přiznání, nikoliv datum jeho odeslání. V případě elektronického podání je rozhodující okamžik, kdy bylo podání doručeno správci daně prostřednictvím datové schránky nebo portálu MOJE daně. Při zasílání poštou je důležité zásilku odeslat s dostatečným předstihem, aby byla doručena nejpozději v den termínu.

Daňová povinnost musí být uhrazena ve stejném termínu jako podání daňového přiznání. Je důležité naplánovat platbu s předstihem, zejména pokud využíváte bankovní převod. Platba musí být připsána na účet finančního úřadu nejpozději v den splatnosti. Při platbě je nezbytné uvést správné údaje, především variabilní symbol, kterým je zpravidla rodné číslo poplatníka nebo DIČ u právnických osob.

Pokud očekáváte, že nebudete schopni dodržet stanovený termín, můžete požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. Tato žádost musí být podána před uplynutím řádného termínu a musí obsahovat relevantní důvody. Správce daně může lhůtu prodloužit maximálně o tři měsíce, ve výjimečných případech souvisejících s příjmy ze zahraničí až o deset měsíců.

Pro včasné splnění daňových povinností je vhodné začít s přípravou daňového přiznání s dostatečným předstihem. Shromážděte všechny potřebné doklady, potvrzení o příjmech, doklady o zaplacených zálohách na daň a další relevantní dokumenty. V případě nejasností konzultujte situaci s daňovým poradcem nebo využijte bezplatnou informační linku finanční správy.

Lhůta pro OSVČ a zaměstnance

Termín pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmu se liší podle toho, zda jste zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Základní lhůta pro podání daňového přiznání a úhradu daně je stanovena na 3. dubna 2025. Tento termín platí pro všechny, kdo podávají přiznání v papírové podobě nebo elektronicky bez daňového poradce.

Pro ty, kteří využívají služeb daňového poradce nebo mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje až do 1. července 2025. Je však důležité mít na paměti, že plná moc udělená daňovému poradci musí být finančnímu úřadu doručena nejpozději do 3. dubna 2025, jinak pozdější termín neplatí.

Zaměstnanci, kteří měli v roce 2025 pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů a podepsali u nich prohlášení k dani, většinou daňové přiznání podávat nemusí. Jejich daňovou povinnost vyřeší zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. O roční zúčtování daně musí zaměstnanec požádat svého posledního zaměstnavatele nejpozději do 15. února 2025.

OSVČ mají povinnost podat daňové přiznání vždy, když jejich roční příjmy překročily 50 000 Kč, nebo i v případě, že vykazují daňovou ztrátu. Spolu s daňovým přiznáním musí OSVČ odevzdat také přehled o příjmech a výdajích pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tyto přehledy je nutné podat do 30 dnů od termínu pro podání daňového přiznání.

V případě, že nestíháte podat daňové přiznání v řádném termínu, můžete požádat finanční úřad o prodloužení lhůty až o tři měsíce. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a musí obsahovat závažné důvody pro prodloužení. Je však třeba počítat s tím, že finanční úřad není povinen žádosti vyhovět.

Pokud se rozhodnete podat daňové přiznání elektronicky, můžete využít datovou schránku nebo portál MOJE daně. Elektronické podání nabízí několik výhod, včetně automatické kontroly chyb a prodloužení lhůty o jeden měsíc. To znamená, že při elektronickém podání máte čas až do 2. května 2025.

Nezapomeňte, že samotné podání daňového přiznání nestačí - daň musí být také ve stejném termínu zaplacena. Platbu lze provést bankovním převodem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na pokladně finančního úřadu. Při platbě je klíčové správně uvést variabilní symbol, kterým je zpravidla vaše rodné číslo, a číslo bankovního účtu finančního úřadu pro daň z příjmů fyzických osob.

Možnost prodloužení termínu s daňovým poradcem

Pokud se rozhodnete využít služeb daňového poradce pro zpracování vašeho daňového přiznání, získáte automaticky prodloužení termínu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmu. Standardní termín 3. dubna 2025 se v takovém případě posouvá až na 1. července 2025. Tato možnost je velmi výhodná zejména pro osoby s komplexnějšími daňovými záležitostmi nebo pro ty, kteří potřebují více času na shromáždění všech potřebných podkladů.

Pro získání tohoto prodloužení je nutné splnit několik důležitých podmínek. Především musíte mít s daňovým poradcem uzavřenou plnou moc, kterou je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do standardního termínu pro podání daňového přiznání. Plná moc musí být úředně ověřená a musí obsahovat všechny náležitosti stanovené zákonem. Daňový poradce musí být registrován v Komoře daňových poradců České republiky a mít platné oprávnění k výkonu této činnosti.

Je důležité si uvědomit, že prodloužení termínu s sebou nese i určité finanční aspekty. Služby daňového poradce jsou zpoplatněny, přičemž ceny se mohou výrazně lišit v závislosti na složitosti vašeho daňového případu a rozsahu poskytovaných služeb. Na druhou stranu, profesionální zpracování daňového přiznání může přinést významné úspory díky optimalizaci daňového základu a využití všech legálních možností pro snížení daňové povinnosti.

Prodloužený termín do 1. července 2025 se vztahuje nejen na podání daňového přiznání, ale také na samotnou úhradu daně. To znamená, že máte více času i na nashromáždění potřebných finančních prostředků. Nicméně je třeba mít na paměti, že případné nedoplatky zjištěné po tomto termínu mohou být zatíženy sankčními úroky, které se počítají od původního termínu splatnosti.

Spolupráce s daňovým poradcem přináší i další výhody. Poradce přebírá odpovědnost za správnost výpočtu daně a v případě kontroly ze strany finančního úřadu vás zastupuje. Navíc má profesionální pojištění odpovědnosti, které kryje případné chyby při zpracování daňového přiznání. Daňový poradce také průběžně sleduje změny v daňové legislativě a může vám poskytnout cenné rady pro optimalizaci vaší daňové situace i v průběhu roku.

V případě, že se rozhodnete využít služeb daňového poradce, je vhodné jej kontaktovat s dostatečným předstihem, ideálně několik měsíců před standardním termínem pro podání daňového přiznání. Tím získáte jistotu, že poradce bude mít dostatek času na důkladné zpracování vašeho případu a současně budete mít prostor pro případné doplnění chybějících podkladů nebo řešení neočekávaných situací.

Elektronické podání daňového přiznání

Elektronické podání daňového přiznání se v dnešní době stává stále populárnějším způsobem, jak splnit svou daňovou povinnost. Základní termín pro podání a zaplacení daně z příjmu je 3. dubna 2025, přičemž tento termín platí jak pro elektronické, tak papírové podání. Pokud se rozhodnete pro elektronickou formu podání, získáváte automaticky měsíc navíc - termín se prodlužuje až do 2. května 2025. Toto prodloužení představuje významnou výhodu elektronického podání, která může být užitečná zejména pro ty, kteří potřebují více času na přípravu všech potřebných dokumentů.

Elektronické podání lze realizovat několika způsoby. Nejběžnější je využití datové schránky, kterou mají povinně zřízenou všechny právnické osoby a OSVČ registrované k DPH. Další možností je použití portálu MOJE daně, který nabízí přehledné a intuitivní rozhraní pro vyplnění a odeslání daňového přiznání. Pro přihlášení do tohoto systému lze využít bankovní identitu, což značně zjednodušuje celý proces.

Při elektronickém podání je důležité pamatovat na to, že samotná platba daně musí být připsána na účet finančního úřadu nejpozději v den termínu. To znamená, že je nutné zohlednit čas bankovních převodů, který může trvat i několik pracovních dní. Doporučuje se proto provést platbu s dostatečným předstihem, ideálně 2-3 pracovní dny před termínem. Pro správné přiřazení platby je nezbytné uvést správné číslo účtu finančního úřadu a specifický symbol, kterým je obvykle rodné číslo nebo IČO.

Elektronické podání přináší řadu výhod. Kromě již zmíněného prodlouženého termínu je to především možnost opravy chyb před odesláním, automatická kontrola vyplněných údajů a okamžité potvrzení o přijetí podání. Systém také automaticky vypočítává většinu hodnot, čímž minimalizuje riziko početních chyb. V případě nejasností nabízí elektronický systém nápovědu a podrobné vysvětlivky přímo u jednotlivých polí formuláře.

Pro ty, kteří využívají služeb daňového poradce, se termín pro podání a zaplacení daně posouvá až na 1. července 2025. Toto prodloužení platí automaticky, pokud je plná moc k zastupování uložena u správce daně před uplynutím základní lhůty pro podání daňového přiznání. I v tomto případě je elektronické podání výhodné, protože umožňuje rychlou a efektivní komunikaci mezi poradcem a finančním úřadem.

V případě, že se rozhodnete podat přiznání elektronicky, ale nemáte s tímto způsobem zkušenosti, nabízí finanční správa podrobné návody a videa, která vás celým procesem provedou. Na webových stránkách finanční správy jsou k dispozici také často kladené dotazy a odpovědi, které mohou pomoci vyřešit případné nejasnosti. Elektronické podání je navíc zabezpečeno moderními technologiemi, které zajišťují bezpečnost osobních údajů a důvěrnost přenášených informací.

Sankce za pozdní podání přiznání

Pokud nestihnete podat daňové přiznání včas, tedy do zákonného termínu, musíte počítat s finančními postihy. Základní termín pro podání daňového přiznání je 3. dubna 2025, pokud využijete služeb daňového poradce, máte čas až do 1. července 2025. Finanční úřad při nedodržení těchto termínů přistupuje k sankcím, které se odvíjí od délky prodlení a výše daňové povinnosti.

V případě, že podáte přiznání se zpožděním do 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, finanční úřad vám pokutu neuloží. Jedná se o takzvanou toleranční dobu, kterou úřad poskytuje pro případné technické problémy nebo mimořádné situace. Jakmile však tuto lhůtu překročíte, sankce jsou již nevyhnutelné.

Při zpoždění delším než 5 pracovních dnů začíná nabíhat pokuta ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení. Maximálně však může dosáhnout 5 % z celkové daňové povinnosti. Pokud tedy například vaše daňová povinnost činí 100 000 Kč a podáte přiznání o 20 dní později, pokuta bude činit 1 000 Kč. Je důležité si uvědomit, že pokuta se počítá i z daňového bonusu.

Vedle pokuty za pozdní podání musíte počítat také s úrokem z prodlení, který se začíná načítat pátým pracovním dnem po původním termínu splatnosti daně. Úrok z prodlení se vypočítává jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů. Tento úrok se počítá za každý den prodlení včetně víkendů a svátků.

Finanční úřad může v odůvodněných případech přistoupit i k prominutí nebo snížení pokuty. Musíte však o to písemně požádat a důkladně zdůvodnit, proč jste nemohli přiznání podat včas. Mezi akceptovatelné důvody patří například vážné zdravotní problémy, živelní pohroma nebo jiné závažné okolnosti, které poplatník nemohl ovlivnit.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy máte povinnost podávat přiznání elektronicky. Pokud tuto povinnost nesplníte a podáte přiznání v papírové podobě, hrozí vám pokuta 2 000 Kč. V případě, že tímto jednáním závažně ztěžujete správu daní, může být pokuta až 50 000 Kč.

Je také důležité zmínit, že pokud zjistíte chybu v již podaném daňovém přiznání, můžete do konce měsíce následujícího po termínu pro podání podat dodatečné daňové přiznání bez sankce. Po této lhůtě již budou aplikovány standardní sankce za pozdní podání. Proto je vždy lepší věnovat přípravě daňového přiznání dostatečnou pozornost a předejít tak zbytečným finančním postihům.

Způsoby platby daně z příjmu

Daň z příjmu lze uhradit několika způsoby, přičemž je naprosto zásadní dodržet stanovený termín pro zaplacení, který je 3. dubna 2025. V případě, že využíváte služeb daňového poradce nebo máte povinný audit, posouvá se tento termín až na 1. července 2025. Nejběžnějším a nejpohodlnějším způsobem úhrady je bezhotovostní převod z bankovního účtu. Při této metodě je nutné správně vyplnit všechny náležitosti platby, zejména variabilní symbol, kterým je vaše rodné číslo bez lomítka, případně IČO u právnických osob. Pro platbu daně z příjmu fyzických osob použijte předčíslí účtu 721, zatímco pro právnické osoby je určeno předčíslí 7216.

Další možností je zaplacení daně prostřednictvím poštovní poukázky typu A, kterou získáte na každé pobočce České pošty. Tento způsob je sice tradičnější, ale počítejte s tím, že je třeba platbu provést s dostatečným předstihem, aby byla připsána na účet finančního úřadu včas. Poštovní poukázkou můžete zaplatit v hotovosti na kterékoliv poště, přičemž je důležité počítat s poplatkem za tento typ transakce.

V dnešní době získává na popularitě také platba pomocí QR kódu, který najdete přímo na daňovém přiznání. Tento způsob je velmi praktický, protože stačí načíst kód mobilním telefonem přes bankovní aplikaci a všechny údaje se automaticky předvyplní. Vyhnete se tak případným chybám při ručním zadávání platebních údajů. Moderní způsob představuje také platba přes datovou schránku, kde můžete využít platební bránu přímo v systému.

Pro ty, kteří preferují osobní kontakt, zůstává možnost zaplatit daň přímo na pokladně finančního úřadu. Tento způsob je vhodný zejména pro ty, kteří potřebují okamžité potvrzení o zaplacení. Je však třeba počítat s tím, že v období kolem termínu podání daňového přiznání bývají na úřadech dlouhé fronty. Navíc ne všechny pobočky finančních úřadů disponují pokladnou, proto je vhodné si předem ověřit tuto možnost.

Při jakémkoliv způsobu platby je klíčové dodržet správné označení platby. Kromě již zmíněného variabilního symbolu je důležité uvést správné číslo bankovního účtu finančního úřadu a specifický symbol, který označuje druh daně. Pro daň z příjmu fyzických osob se používá specifický symbol 1148, pro právnické osoby 1147. V případě chybného označení platby může dojít k jejímu přiřazení k jinému druhu daně nebo dokonce k její neidentifikaci, což může vést k nepříjemnostem v podobě penále za pozdní úhradu.

Zálohy na daň z příjmu

Zálohy na daň z příjmu představují průběžné platby, které musí poplatníci odvádět státu během zdaňovacího období. Termín pro zaplacení daně z příjmu za předchozí rok je stanoven na 1. dubna následujícího roku, případně na 1. července, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce. V případě, že tyto termíny připadnou na víkend nebo státní svátek, posouvá se datum na následující pracovní den.

Výše záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné do 15. června a 15. prosince. Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí se zálohy čtvrtletně ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti, a to vždy do 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince.

Důležité je zmínit, že ne všichni poplatníci musí zálohy platit. Povinnost platit zálohy nevzniká, pokud poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Také osoby v důchodovém věku nebo ti, jejichž hlavním příjmem je závislá činnost (zaměstnání), ze které již byla daň odvedena prostřednictvím měsíčních záloh, nemusí další zálohy platit.

Při výpočtu záloh je třeba vzít v úvahu několik faktorů. Základem je poslední známá daňová povinnost, která se zjistí z posledního podaného daňového přiznání. Pokud dojde k významné změně v příjmech, může poplatník požádat správce daně o stanovení záloh jinak, případně o zrušení povinnosti platit zálohy. Tato žádost musí být řádně odůvodněna a doložena relevantními dokumenty.

V případě, že poplatník neuhradí zálohy včas nebo ve správné výši, vzniká mu povinnost uhradit penále. Úrok z prodlení se počítá ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Proto je důležité sledovat termíny a platit zálohy včas.

Při placení záloh je nutné správně uvést všechny platební údaje, zejména variabilní symbol, kterým je obvykle rodné číslo poplatníka nebo IČO v případě právnických osob. Chybně uvedené údaje mohou způsobit, že platba nebude správně přiřazena a poplatník se může dostat do prodlení.

Zálohy zaplacené v průběhu zdaňovacího období se započítávají na úhradu skutečné daňové povinnosti po podání daňového přiznání. Pokud jsou zaplacené zálohy vyšší než skutečná daňová povinnost, vzniká přeplatek, který finanční úřad na žádost poplatníka vrátí. V opačném případě musí poplatník nedoplatek uhradit v termínu pro podání daňového přiznání.

Termíny pro právnické osoby

Právnické osoby mají specifické termíny pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmu, které se liší od termínů pro fyzické osoby. Základní termín pro podání daňového přiznání a úhradu daně z příjmu právnických osob je stanoven na tři měsíce po skončení zdaňovacího období. To v praxi znamená, že pokud právnická osoba má zdaňovací období shodné s kalendářním rokem, musí podat daňové přiznání a zaplatit daň nejpozději do 1. dubna následujícího roku.

V případě, že právnická osoba využívá služeb daňového poradce nebo má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání a zaplacení daně o další tři měsíce. V takovém případě je konečným termínem 1. červenec následujícího roku. Je důležité poznamenat, že pro získání této prodloužené lhůty musí právnická osoba včas informovat správce daně o skutečnosti, že využívá služeb daňového poradce, a to formou plné moci, která musí být správci daně doručena před uplynutím základní tříměsíční lhůty.

Právnické osoby musí také pamatovat na to, že pokud jejich zdaňovací období nekopíruje kalendářní rok, ale je hospodářským rokem, termíny se počítají obdobně - tedy tři měsíce, případně šest měsíců od konce jejich specifického zdaňovacího období. Při nedodržení stanovených termínů hrozí právnickým osobám sankce v podobě pokut a úroků z prodlení. Výše sankce se odvíjí od délky prodlení a výše dlužné částky.

V průběhu zdaňovacího období jsou právnické osoby povinny platit zálohy na daň z příjmu. Výše a četnost záloh se určuje podle poslední známé daňové povinnosti. Pokud tato povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí se pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Při daňové povinnosti nad 150 000 Kč se platí čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti.

Je také důležité zmínit, že právnické osoby mohou požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, a to až o tři měsíce. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a musí obsahovat relevantní důvody pro prodloužení. Správce daně není povinen žádosti vyhovět, každý případ posuzuje individuálně. V případě schválení prodloužení lhůty se automaticky prodlužuje i termín pro zaplacení daně.

Právnické osoby by měly věnovat zvýšenou pozornost správnému výpočtu daňové povinnosti a včasnému podání daňového přiznání, protože případné chyby mohou vést k dodatečným nákladům a administrativní zátěži. Doporučuje se proto vést precizní účetnictví a konzultovat složitější případy s daňovými poradci, kteří mohou pomoci optimalizovat daňovou povinnost a zajistit správné splnění všech zákonných povinností.

Daně jsou jako déšť - přicházejí pravidelně, ale nikdo se na ně netěší. Nejpozději do prvního dubna musíme splnit svou daňovou povinnost, jinak nás čeká pokuta

Dominik Hruška

Výjimky a speciální případy

Přestože obecný termín pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmu je stanoven na 1. dubna (nebo 2. dubna, pokud 1. duben připadá na víkend), existuje několik významných výjimek a speciálních situací, které je třeba vzít v úvahu. Daňoví poplatníci, kteří využívají služeb daňového poradce nebo mají zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mají prodlouženou lhůtu až do 1. července. Toto prodloužení však není automatické - je nutné podat příslušné oznámení finančnímu úřadu, a to nejpozději do standardního termínu podání.

V případě úmrtí poplatníka se lhůty pro podání daňového přiznání a úhradu daně řídí speciálními pravidly. Dědici mají povinnost podat daňové přiznání do 3 měsíců ode dne, kdy byli seznámeni s výsledkem dědického řízení. Pokud je dědiců více, musí se dohodnout, kdo daňové přiznání podá, případně může každý z nich podat přiznání za svůj podíl na příjmech zesnulého.

Zvláštní režim platí také pro poplatníky s příjmy ze zahraničí. Ti mohou požádat o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až o deset měsíců, pokud část jejich zdanitelných příjmů plyne ze zdrojů v zahraničí. Tato žádost musí být podána před uplynutím standardní lhůty a správce daně může prodloužení povolit pouze v odůvodněných případech.

Podnikatelé, kteří zahajují nebo ukončují podnikatelskou činnost v průběhu roku, mají také specifické podmínky. Při zahájení činnosti vzniká povinnost podat daňové přiznání až za rok, ve kterém byla činnost zahájena. Při ukončení činnosti je nutné podat daňové přiznání do 30 dnů od ukončení činnosti, přičemž tato lhůta může být na žádost poplatníka prodloužena.

Existují také výjimky pro osoby pracující v zahraničí na základě mezinárodních smluv nebo pro zaměstnance mezinárodních organizací. Tyto osoby se často řídí specifickými pravidly vyplývajícími z mezinárodních dohod a mohou mít odlišné termíny pro podání daňového přiznání i platbu daně.

V případě živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí může finanční úřad individuálně povolit odklad platby daně nebo povolit její zaplacení ve splátkách. Toto opatření je však podmíněno podáním žádosti a prokázáním závažných důvodů. Správce daně posuzuje každý případ individuálně a může stanovit specifické podmínky pro splnění daňové povinnosti.

Elektronické podání daňového přiznání přináší automatické prodloužení lhůty o jeden měsíc, což znamená, že při elektronickém podání je možné daňové přiznání podat a daň zaplatit až do 2. května. Toto prodloužení platí automaticky a není třeba o něj žádat. Je však důležité dodržet všechny náležitosti elektronického podání, včetně použití uznávaného elektronického podpisu nebo datové schránky.

Přeplatky a nedoplatky daně

Daňové přiznání je nutné podat a daň zaplatit nejpozději do 3. dubna 2025, pokud podáváte přiznání v papírové podobě. V případě elektronického podání je termín prodloužen do 2. května 2025. Pokud vám daňové přiznání zpracovává daňový poradce, máte čas až do 1. července 2025. Tyto termíny jsou klíčové nejen pro samotné podání přiznání, ale také pro úhradu případné daňové povinnosti.

V situaci, kdy zjistíte, že vám vznikl přeplatek na dani, můžete o jeho vrácení požádat přímo v daňovém přiznání zaškrtnutím příslušného pole, nebo později prostřednictvím samostatné žádosti. Finanční úřad má povinnost vrátit přeplatek do 30 dnů od obdržení žádosti, pokud je přeplatek vyšší než 200 Kč. Menší částky se automaticky převádějí na úhradu případných nedoplatků nebo budoucích daňových povinností.

Naopak v případě nedoplatku je třeba jej uhradit ve stejném termínu jako podání daňového přiznání. Pokud nedoplatek neuhradíte včas, začne finanční úřad účtovat úrok z prodlení. Tento úrok se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů, přičemž se započítává za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

V případě, že nemůžete nedoplatek uhradit jednorázově, máte možnost požádat finanční úřad o rozložení platby na splátky. Tuto žádost je nutné podat včas a řádně odůvodnit. Finanční úřad posoudí vaši ekonomickou situaci a může povolit splátkový kalendář. Je však důležité vědět, že i při povoleném splátkovém kalendáři můžete být povinni hradit úrok z posečkání, který je nižší než úrok z prodlení.

Daňový nedoplatek můžete uhradit několika způsoby - bankovním převodem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na pokladně finančního úřadu. Při platbě je nezbytné správně uvést variabilní symbol, kterým je zpravidla vaše rodné číslo, a číslo účtu příslušného finančního úřadu. Chybně zadané platební údaje mohou způsobit, že platba nebude správně přiřazena k vašemu daňovému účtu.

Pro kontrolu stavu vašeho daňového účtu můžete využít službu Moje daně, kde najdete kompletní přehled o všech daňových povinnostech, platbách a případných nedoplatcích či přeplatcích. Tato služba vám také umožní sledovat případné exekuční řízení nebo stav žádosti o vrácení přeplatku. Je důležité pravidelně kontrolovat stav svého daňového účtu, abyste předešli případným problémům s finančním úřadem.